Tituly
ed. Václav Kapsa
Poslední svazek edičního projektu zaměřeného na hudbu Josefa Brentnera přináší jeho druhou sbírku dvanácti árií vydanou jako Hymnodia divina, op. 3, v Praze roku 1719. Svazek dále obsahuje árii a tři sólová moteta zkomponovaná později a známá z rukopisných pramenů. Na rozdíl od prvního dílu duchovních árií, zahrnujícího pouze kompozice pro soprán či alt, obsahuje druhý díl rovněž skladby určené pro mužské hlasy.
Poslední svazek edičního projektu zaměřeného na hudbu Josefa Brentnera přináší jeho druhou sbírku dvanácti árií vydanou jako Hymnodia divina, op. 3, v Praze roku 1719. Svazek dále obsahuje árii a tři sólová moteta zkomponovaná později a známá z rukopisných pramenů. Na rozdíl od prvního dílu duchovních árií, zahrnujícího pouze kompozice pro soprán či alt, obsahuje druhý díl rovněž skladby určené pro mužské hlasy.
ed. Václav Kapsa
Skladby pro čtyři hlasy, dvoje housle a bas byly vydány jako Offertoria solenniora, op. 2, roku 1717 a staly se nejrozšířenějšími Brentnerovými díly. Z rukopisně dochovaných kompozic téhož druhu edice přináší šest děl na texty z oficia o sv. Terezii z Ávily, psaných snad pro pražské karmelitky, a tři ofertoria z hudebních sbírek opatství Lambach, Göttweig a Kremsmünster.
Skladby pro čtyři hlasy, dvoje housle a bas byly vydány jako Offertoria solenniora, op. 2, roku 1717 a staly se nejrozšířenějšími Brentnerovými díly. Z rukopisně dochovaných kompozic téhož druhu edice přináší šest děl na texty z oficia o sv. Terezii z Ávily, psaných snad pro pražské karmelitky, a tři ofertoria z hudebních sbírek opatství Lambach, Göttweig a Kremsmünster.
ed. Milada Jonášová
Sehlingovy pastorální skladby představují svébytný kompoziční počin na poli české chrámové hudby doby předbrixiovské, tj. stylově přechodového údobí. Pastorel, „natalitií“ či „adventualií“ postupně přibývalo a mezi jejich autory se řadil i Sehling. Stylově náleží k tvůrcům, kteří už opouštěli prvky barokní hudby a připravovali půdu nástupu nového hudebního slohu. Jeho čtyři latinské pastorely tvoří specifickou skupinu formálně jednoduchých chrámových skladeb.
Sehlingovy pastorální skladby představují svébytný kompoziční počin na poli české chrámové hudby doby předbrixiovské, tj. stylově přechodového údobí. Pastorel, „natalitií“ či „adventualií“ postupně přibývalo a mezi jejich autory se řadil i Sehling. Stylově náleží k tvůrcům, kteří už opouštěli prvky barokní hudby a připravovali půdu nástupu nového hudebního slohu. Jeho čtyři latinské pastorely tvoří specifickou skupinu formálně jednoduchých chrámových skladeb.
ed. Václav Kapsa
Sbírka Horae pomeridianae, op. 4, vyšla roku 1720 v Praze jako jediný tamější tisk té doby věnovaný instrumentální hudbě. Také dva concerti da camera, instrumentální Pastorella a Partita pro violu d’amore, dva hoboje, lesní roh a bas patří k cenným dokladům zdejší instrumentální tvorby. Edice je součástí projektu zkoumajícího kompoziční tvorbu v barokních Čechách na příkladu Brentnerových děl.
Sbírka Horae pomeridianae, op. 4, vyšla roku 1720 v Praze jako jediný tamější tisk té doby věnovaný instrumentální hudbě. Také dva concerti da camera, instrumentální Pastorella a Partita pro violu d’amore, dva hoboje, lesní roh a bas patří k cenným dokladům zdejší instrumentální tvorby. Edice je součástí projektu zkoumajícího kompoziční tvorbu v barokních Čechách na příkladu Brentnerových děl.
ed. Tomáš Slavický
Requiem solemne Jana Zacha je reprezentativním příkladem hudby komponované v Praze třicátých let 18. století. Ačkoliv se jedná o autorovo rané dílo, dočkalo se v 19. a 20. století mimořádné recepce. Tehdy přitahovalo pozornost zejména užíváním chromatismů, z dnešního pohledu je příkladem rozsáhlé a stylově rozmanité vokálně-instrumentální skladby, jejíž rozpětí sahá od retrospektivního kontrapunktu po dramatické efekty, inspirované skladbami J. D. Zelenky a italských autorů Vivaldiho generace.
Requiem solemne Jana Zacha je reprezentativním příkladem hudby komponované v Praze třicátých let 18. století. Ačkoliv se jedná o autorovo rané dílo, dočkalo se v 19. a 20. století mimořádné recepce. Tehdy přitahovalo pozornost zejména užíváním chromatismů, z dnešního pohledu je příkladem rozsáhlé a stylově rozmanité vokálně-instrumentální skladby, jejíž rozpětí sahá od retrospektivního kontrapunktu po dramatické efekty, inspirované skladbami J. D. Zelenky a italských autorů Vivaldiho generace.
ed. Václav Kapsa
Edice přináší Brentnerovu první sbírku vydanou roku 1716 v Praze pod titulem Harmonica duodecatomeria ecclesiastica, op. 1; jde o dvanáct árií pro soprán či alt s nástrojovým doprovodem různého obsazení. Dále svazek obsahuje tři Brentnerovy árie z rukopisných pramenů, které byly zkomponovány na stejné či podobné texty jako árie první sbírky.
Edice přináší Brentnerovu první sbírku vydanou roku 1716 v Praze pod titulem Harmonica duodecatomeria ecclesiastica, op. 1; jde o dvanáct árií pro soprán či alt s nástrojovým doprovodem různého obsazení. Dále svazek obsahuje tři Brentnerovy árie z rukopisných pramenů, které byly zkomponovány na stejné či podobné texty jako árie první sbírky.
ed. Markéta Kratochvílová
Předkládaná edice kompletuje řadu „Písně z mládí Otakara Ostrčila“, vydávanou ve 40. letech 20. století, a dokládá vliv německé romantické písně na skladatelovu ranou tvorbu. Jsou to jediné Ostrčilovy písně, v nichž autor zhudebnil jiný než český text, a z celé jeho písňové tvorby právě tyto zůstaly nevydány.
Předkládaná edice kompletuje řadu „Písně z mládí Otakara Ostrčila“, vydávanou ve 40. letech 20. století, a dokládá vliv německé romantické písně na skladatelovu ranou tvorbu. Jsou to jediné Ostrčilovy písně, v nichž autor zhudebnil jiný než český text, a z celé jeho písňové tvorby právě tyto zůstaly nevydány.