Joseph Anton Sehling (7. 1. 1710 Toužim ‒ 19. 9. 1756 Praha) se po studijním pobytu ve Vídni živil jako houslista a skladatel v nejrůznějších pražských institucích, především v kapele hraběte V. Morzina, v metropolitním chrámu sv. Víta a v orchestru divadla v Kotcích. Ve vlastních opisech si pořídil i velkou hudební sbírku. Největším společenským uznáním jeho kompozičních aktivit bylo provedení školské hry o biblické hrdince Judit s jeho hudbou před Marií Terezií v průběhu oslav její korunovace českou královnou 1743. Těžiště jeho kompoziční tvorby spočívá v hudbě chrámové.
ed. Milada Jonášová
Sehlingovy pastorální skladby představují svébytný kompoziční počin na poli české chrámové hudby doby předbrixiovské, tj. stylově přechodového údobí. Pastorel, „natalitií“ či „adventualií“ postupně přibývalo a mezi jejich autory se řadil i Sehling. Stylově náleží k tvůrcům, kteří už opouštěli prvky barokní hudby a připravovali půdu nástupu nového hudebního slohu. Jeho čtyři latinské pastorely tvoří specifickou skupinu formálně jednoduchých chrámových skladeb.