Johann Joseph Ignaz Brentner (3. listopadu 1689, Dobřany – 28. června 1742, Dobřany) vstoupil do hudební historie českých zemí zejména čtyřmi sbírkami, které vyšly tiskem v Praze v letech 1716–1720. V nich obsažené duchovní árie, sborová ofertoria a instrumentální koncerty odrážejí dobové stylové vlivy italské hudby a spolu s rukopisně dochovanými díly poskytují cenný obraz o tehdejší kompoziční tvorbě v Čechách. Ve své době doznaly Brentnerovy skladby značného rozšíření, byly známy až v jezuitských misiích na území dnešní Bolívie.
ed. Václav Kapsa
Poslední svazek edičního projektu zaměřeného na hudbu Josefa Brentnera přináší jeho druhou sbírku dvanácti árií vydanou jako Hymnodia divina, op. 3, v Praze roku 1719. Svazek dále obsahuje árii a tři sólová moteta zkomponovaná později a známá z rukopisných pramenů. Na rozdíl od prvního dílu duchovních árií, zahrnujícího pouze kompozice pro soprán či alt, obsahuje druhý díl rovněž skladby určené pro mužské hlasy.