František Ignác Tůma

František Ignác Tůma (2. října 1704, Kostelec nad Orlicí – 30. ledna 1774, Vídeň) byl současníky i následovníky ceněn jako mistr klasického kontrapunktu a nositel tradice pozdně barokního stylu. Působil ve Vídni, kam přišel jako hudebník knížete Kinského a dostal příležitost studovat u Johanna Josepha Fuxe. Po nástupu Marie Terezie (1740) byl přijat jako kapelník ke dvoru královny vdovy Alžběty Kristýny (1741), po její smrti byl odměněn doživotní penzí (1750) a žil ve Vídni jako skladatel a učitel kompozice. Poslední léta života strávil v premonstrátském klášteře v dolnorakouském Gerasu, kde složil svá nejvyzrálejší díla.